Pňovské dvojzkoušky 14. 10.

Mít závody občas vážně blízko je moc fajn, proto nejsem zdaleka jediná kutnohoračka, která do nedalekého Pňova občas ráda vyrazí. Do Báry už hučím nějaký ten pátek, že by měla vyrazit na závody, o trošku později jsem spustila i na Marťu a Ivu. Na táboře, kde se holky, co se týče běhání, opravdu rozjely, jsme s Hankou usoudily, že je třeba stanovit jim jasný termín prvního startu, aby se pořád nevymlouvaly. A říjnový Pňov se zdál opravdu ideální. Já se navíc statečně rozhodla, že Laru přihlásím poprvé do dvojek (nakonec jsme si dvojkovou premiéru daly už v Pesoparku), Hanka Henka do trojek (ti si svou trojkovou premiéru nakonec střihli ještě daleko dřív) a vůbec, že si to prostě společně užijeme. A tak holky nakonec kývly.

            Jedničky začínaly běhat už ráno, a jak jsem slíbila, samozřejmě jsem si ráno přivstala a vyrazila též už brzo ráno. Na parkury Alice Boháčové jsem byla zvědavá, loni jsem se s ní potkávala snad na všech závodech, kam jsem vyrazila, tak jsem se po pauze opět těšila. Hned po postavení stanu jsme se s mamkou vydaly kousek vyvenčit a pak už jsem se snažila svou pozornost směřovat k holkám. Měření se správně mělo povinně týkat jen Edíka, pořadatelka, která seděla u prezence, si tím ale nebyla jistá, takže nahnala k měření i Máju a Viky, jakožto jasné large. Viky se nechala změřit v pohodě, u Máji paní rozhodčí naštěstí připomenula, že jasné L psy opravdu není nutné měřit. Následně jsme se vydaly společně na prohlídku první zkoušky. Ta se mi zdála docela jednoduchá, ale je už asi jakousi profesní deformací hledat složitosti i tam, kde nejsou. Do Pňova se vydala závodit i Klára s Cooffenkou, ty už jsou ale ostřílené závodnice, takže jsme spolu při prohlídce koukly jen na pár detailů. Ideální řešení jsme snad daly dohromady se všemi. Protože se začínalo od menších psů, šel z našeho týmu na řadu první Edík s Ivou. Eda byl v dobrém rozpoložení, paničku pěkně vnímal, na startu dělal vzorně všechny triky. I na parkuru se předvedl téměř v tom nejlepším světle, jen ho zaujalo něco u pásky, kam se vydal. Rychle si to sice rozmyslel, po cestě ale přeskočil jednu skočku navíc. I tak jsem ale měla strašnou radost z toho, jak hezky běžel s paničkou. Po pochvale Edíka jsem se už běžela věnovat Martě s Májou. Ty byly jediné, o koho jsem opravdu strach neměla, protože jsem byla přesvědčená, že si to spolu na parkuru užijí. A taky užily. Holkám se povedlo doběhnout do cíle, sice se třemi chybami, ale strašně vesele a strašně krásně. Áčko vyladíme a vyhnout se doteku s psycho Májou je přeci jen obtížné. Následovala Bára, která mi málem způsobila infarkt, když ve chvíli, když nastupovala Mája s Marťou na parkur (pozn. startovaly 3 týmy před Bárou s Vikčou), nesla jakousi skočku a Viky měla ještě zavřenou. Naštěstí mé důrazné vyslání pro psa na ni zafungovalo, a když Mája doběhla, už s Viky vzorně dělala tríčky před startem. Kolik nervů měla Bára před startem, se neodvažuji soudit, každopádně vyšvihly naprosto dokonalý čistý běh v krásném čase, který je vyšvihnul až na bednu, přesněji na druhé místo. Po pochvale a náležité radosti jsem se přesunula podpořit na start Kláru s Cofčou, jejichž cílem bylo vybojovat si poslední zkoušku do dvojek. To se jim povedeným během jen se skočenou zónou na áčku podařilo a dokonce si stouply na bednu hned pod Báru, tedy na třetí místo. Po prvním běhu spadla nervozita snad nejen ze mě, byť druhý běh se mi při prohlídce zdál trošku těžší než ten první, neměla jsem strach, že by si s ním mé šikovné týmy neporadily. A byť nedopadl tak úspěšně jako běh první, ostudu si holky rozhodně neutrhly. Do cíle doběhla bez diskvalifikace Marťa s Májou, sice s pár chybkami, ale doběhly! Trošku mě zamrzelo, že se nevyhlašovaly součty, protože ty by byly tentokrát pro holky jako na míru.

            Po přestavbě a prezenci kategorie A2, na kterou dorazila ještě Janča s Paminkou a Lenka s Meggie, jsem vyvenčila holky a ukázala Laře, co dostane, pokud se bude snažit, vypadal, že vepřový steak se jí líbí. Parkur byl náročnější než pro kategorii A1, ale nic, co by se nedalo doběhnout. Janča se bohužel diskla na rozlišovačce mezi tunelem a áčkem, Meggie s Lenkou doběhly s 5 tr. b., což jim nakonec stačilo na třetí místo, protože až na zónu to byl krásný běh. Lara byla sice před startem veselá, ovšem vyskytly se nějaké potíže s časomírou, takže jsme docela dlouho čekaly, což trochu rozhodilo nás obě. Běh rozhodně nebyl dokonalý, ale do cíle jsme pomalu a s nějakou tou chybou doběhly. Tím si Lara splnila svou první dvojku – sice na dobře, ale má ji. Druhá zkouška vyšla nejlépe z nás Janče, byť s pár trestnými. Lenka s Meggie se diskly a my je s Larou následovaly, protože najednou bylo šílené vedro a Lále se moc běžet nechtělo, navíc u slalomu leželo číslo, které Lále dooost připomnělo misku s odměnou, ale zrada…salám v něm nebyl, což ji dost rozladilo. Po tunelu jsme doběhly už zvesela do cíle, byť jsme vynechaly kus parkuru.

            Na trojky se k nám přidaly Hanka a Míša. Parkury se mi tou dobou už trošku pletly, ale chtěla jsem běžet naplno a užít si to. Startovala jsem z nás tří jako první. Celý parkur se nám povedl plynule, ovšem zóny byly dost příšerné. Skočená kladina mě nepřekvapila, ovšem že mě u houpačky Aida skoro smete, to mě trochu rozhodilo. Do cíle jsme však doběhly ve zdaleka nejlepším čase, postupovka přes 5 m/s se nám už delší dobu nepovedla. Míša, která běžela hned po nás, ztratila před parkurem pamlsek, který se Čéňa těsně před cílem rozhodl vydat hledat. Naštěstí to uhráli jen na odmítnutí, takže i ve trojkách jsme měli zástupce na bedně, přesněji na třetím místě. Hanka s Henoušem běželi taky krásně, ovšem ty zóny mají na závodech zhruba stejně skvělé jako my, což je stálo pár bodů. Ve druhém běhu mi Aida bohužel ošklivě spadla z áčka, takže jsme rychle zmizely z parkuru. Naštěstí je v pohodě. Diskvalifikace bohužel potkala i Míšu s Čéňou, naši čest zachránila aspoň Hanka s Henouškem, s jednou zónou doběhli na bramborové příčce.

            Pak už jsem jen zavolala mamce, ta pro nás dorazila, zabalily jsme vše potřebné a vyrazily domů. Tak vzhůru na další závody!   

Chovatelská stanice BONSAI SHE-KRA


Kutná Hora
604686837 shekra@seznam.cz
Vytvořeno službou Webnode