Strakaté dvojzkoušky Ratenice 9.11.2013

Po delší době jsme vyrazily na dvojzkoušky, a to do Ratenic. Vzhledem k tomu, že Justýnka už běhá ve dvojkách a Aida pořád v jedničkách, strávily jsme tam téměř celý den. Ráno jsme sice přijet na čas stihly jen o fous, ale stihly. Pěkné parkury nám stavěla paní rozhodčí Jitka Maroušková a nám se povedlo doběhnout všechny, jednou i s bednou. Protože denní plán byl A3 – A2 – A1, nejdřív si odběhala Justýnka.

                První zkouška se mi líbila, nebyla nějak extra těžká, ale odpovídala své kategorii. Justýnce ratenická umělá tráva asi sedla, protože krásně makala, a i když jsme za čas trestné měli, to jo, byli asi díky slalomu (ale i ten byl rychlejší než minule) a taky pár místečkům, kde bylo točení kde Justýnka klusala. Ale když běžela pořádně, tak letěla jak Aida. Schytaly jsme jedno odmítnutí na slalomu, protože jsem jí tam blbě ukázala a pak jednu chybu, ale to nevím kde, tak Justýnku podezřívám, že mi skočila zónu na kladině :D. I když za to bych ji spíš pochválila J. Překvapivě jsme i s odmítnutím a chybou doběhli na čtvrtém místě se zkouškou na D, nemít ty dva prohřešky máme ji myslím na VD a buď na prvním, nebo druhém místě. Každopádně z deseti psů to není špatné. A druhá zkouška se nám povedla čistě, ale už byla pomalejší, takže jsme stejně dostaly hodnocení D. Umístily jsme se ale poprvé v SA2 na bedně, a to hned na druhém místě, vteřinu za prvním (měřeno ručními stopkami). Dostaly jsme krásnou medaili (medaile oceňuji, ještě se vejdou do skříně) a pytlík jakýchsi granulek neznámé značky, ale nevypadají špatně. Bohužel se nevyhlašovaly součty, kde bychom skončily myslím druhé, nebo dokonce vyhrály (nejsem si jistá). Při vyhlášení se mě dokonce ptala paní rozhodčí, jestli běhám i s tou rychlou (myšleno Aida).

                Pak tedy následovala prohlídka první zkoušky A1, která se mi, hlavně po dvojkách zdála opravdu jednoduchoučká a taky že se nám tím stylem povedla (náběh do slalomu a zóna kladině s tím nemá nic společného). Bylo vidět, že jakmile jsme se rozeběhly, všichni nás opravdu poctivě sledovali, protože celý ten běh se mi zdál z pohledu psovoda povedený. Aida sice makala, ale krásně reagovala a hlavně začátek byl krásný. Jen bych se nejradši zabila za ten slalom, doma po Aidě chci samostatné náběhy a na závodech jsem se jí snažila „pomoct“, takže naběhla špatně L. A zóna na kladině je taky moje chyba, protože jsem Aidě nedala moc dopředu vědět, že na konci je zóna, takže to přelítla, ani nevěděla jak. Neměla jsem ani snahu to opravovat, protože to moc nemělo cenu a navíc jsem to zjistila až za další překážkou (za látkáčem). I s tímto nic moc skóre jsme se umístily na čtvrtém místě z asi patnácti. Tak, jak v Mkách nás bývá normálně pět a půl, tentokrát to byla nejobsazenější kategorie, protože po dvojzkouškách probíhalo zároveň mistrovství bíglů, jejichž valná čás běhá v kategorii Medium. Druhá zkouška byla nejspíš trochu těžší, ale ne nijak extra. Bohužel jsme braly odmítačku na druhé překážce, asi jsem brzo uhnula, nebo nevím. Zóna byla ok a už to vypadalo, že tu zkoušku dáme, ale mezi tunelem a áčkem jsem nestihla záda, a tak jsem letěla, že možná něco stihnu za tunelem a nestihla, takže jsem zkusila křížení. Aida si ale udělala jedno kolečko, díky kterému máme odmítnutí a pak skočku shodila. Já si říkám, že my ty jedničky prostě nedáme J. Závody byly moc fajn, holky běhaly co mohly a já to jako obvykle vesele kazila.