25. dvojzkoušky Svojetice-16.2.2013

Dne 16.2.2013 jsme vstali v šest hodin ráno, abychom vyrazili na naše letošní první oficiální závody. Sbalily jsme vše potřebné a vyrazily s Justýnkou, Aidou a mamkou směr Kutná Hora, kde už na nás čekala kamarádka Domča, která se na závody s jorkšírkou Týtou vydala s námi. Cesta byla celkem dobrá, sice padalo cosi jako sníh, ale silnice byly docela sjízdné. Když jsme dorazili na parkoviště před jezdeckou halu ranče El-Pase ve Svojeticích viděli jsme kromě psů i koně v krásných padocích před boxy, kam měli volný přístup. Vystoupili jsme, vzali z auta křesla, psi a věci a vydali se vstříc dopolednímu dobrodružství. Utábořili jsme se s Domčou na kraji haly a šli venčit. Mamka mezitím zase odjela pryč, protože s námi být na závodech nemůže (holky by mi utekly z parkuru, jakmile by se jim něco nezdálo). Vyvenčili jsme fenky a šli se odprezentovat. Při čekání fronty, až na nás u prezence přijde řada, jsme potkali Justýnky brášku Jingle Bell, přezdívaného Kim. Já se svými obvyklými otázkami (Je to šeltie? Z jaké je chovné stanice?) dostala až k tomu, že tady máme jeho sestru Justýnu. Bráška startoval až v kategorii MA2, takže jsme ho bohužel běhat neviděli, protože na dvojky už jsme jeli domů. První parkur byl hezký, na mně docela běhavý a zdál se mi hrozně jednoduchý. A to byl kámen úrazu. U Míši jsme zvyklé běhat těžší parkury, kde je Justýnky tempo sice také pomalé, ale nevadí, protože zase většinou bez větších problémů. A Aida tam zase neběží tolik rychle, protože nemá šanci se tak rozběhnout. Ale zpět k závodům. Nejdřív jsem jako čtvrtá běžela s Justýnkou v Skách. Odmítačka hned na páté překážce (kladina) kterou pak Justýna přešla volným krokem. Dále neproskočený kruh, další odmítačka, další překážkou je slalom, pro změnu chyba. Justýnka se mi zdá celá zmatená, volám na ní a ukazuju jí rukou, ale ona se ke mně odmítá normálně vrátit a když už se na mne otočí, tak jen na vteřinku a jde zase do slalomu. Pak se odtamtud nějak vymotáme a dál už pokračujeme snesitelně, jen se zlatíčko zasekne asi na 7 vteřin v látkovém tunelu. Jsme diskvalifikované za maximální překročený čas, čemuž se s naším motáním nedivím. Teď běží Domča s Týtou. Týtě se bohužel nelíbí hned čtvrtá překážka - zatočený černý tunel. Nechce do něj vejít a tak jsou bohužel také diskvalifikované L. Aida běží jako čtvrtá v MA1. Běžíme hezky se slušnou zónou na kladině, ale Aidě se znelíbí jedna skočka a odmítá ji skočit, asi třikrát ji podběhne a tak jsme DISK, pak ji konečně skočí a s problémem na kruhu (má velké mezery kolem kruhu), který Aida jednou proskočí špatně, dobíháme už hezky, tak jsem docela spokojená. První běh A1 tedy pro kutnohorskou výpravu nedopadl dobře. Pak následuje hodně pejsků v Lkách, takže čekáme až doběhají. Pak pořadatelé spolu s paní rozhodčí přestaví parkur. Odnesou kruh a slalom, což je pro nás pozitivní. Projdu si ho a zase se mi zdá celkem lehký. Opět běží velká skupina Lkařů. Teď kategorie M. Běžíme slušně, ale Aida se mi vrátí z tunelu, tak ji tam posílám znovu, ale potom nestihnu být tam, kde mám a tak Aida skočí špatnou překážku. Dál už běžíme hezky, takže to zamrzí, ale nevadí, jsem spokojená. Pak následuje kategorie S. Opět, jdeme s Justýnkou na řadu jako čtvrté. Běžíme kupodivu docela rychle! Bohužel Justýnka skočí z houpačky, ještě než spadne dolů. Nevadí, doběhly jsme s jednou chybou.  Jestli nemáme žádné trestné body za čas, tak bychom měly mít zkoušku na výborně! Domča s Týtou běží daleko lépe než v prvním běhu, bohužel se Týtě nelíbí zeď a látkáč. Přijede mamka a i naše skvělá trenérka Míša a Hanka ze cvičáku. Líčíme naše výsledky. Ještě čekáme na výkonnostní průkazy a světe div se, opravdu máme zkoušku na výborně se čtvrtým místem k tomu. Mám obrovskou radost. Už můžeme do kategorie A2! Ještě si asi počkáme na Aidu, ať jsou holky v jedné, ale možná do A2 půjdeme dřív. Taky už máme kvalifikaci na MČRM 2013, kam asi vyrazíme. Závody byli skvěle zorganizované a už se těšíme na nějaké