.JPG)
Apollón Od Studené chodby
Je to tak. Apollónek, ten pes, který mi změnil život, slaví své osmé narozeniny a stává se oficiálním veteránem. Díky němu mám skvělé přátele a vůbec, znám spoustu skvělých lidí. Díky němu trávím víkendy na psích akcích, pondělky na cvičáku a každodenní odpoledne na procházce. Díky němu mám neustále o čem vyprávět, díky němu prožívám nejkrásnější chvíle života.
S ním jsem byla poprvé ve výstavním kruhu, s ním jsem byla poprvé na procházce. S ním jsem zkoušela všechny své pokusy a páchala při nich tisíce chyb. On se mi stal největším a nejlepším učitelem života. Všechny chyby jsem dostala mnohokrát sežrat, ne všechny dobré kroky však byly odměněny. Nikdy mi nic nedal zadarmo, ale vždycky se na něj můžu spolehnout. Když je mi smutno, můžu se mu vypovídat a vím, že mě vyslechne a nikdy to nikomu nepoví. Dlužím mu tak moc, že ten dluh nikdy nejsem schopna splatit. Když jsem ho jako malá vláčela po zahradě na vodítku a „cvičila“ s ním. On to však vždycky toleroval a nikdy by ho ani nenapadlo se na mne, byť jen nenápadně, ošklivě podívat. Nemusím s ním mít strach, nemusím se bát, že mě někdo přepadne a ublíží mi.
Jeho věk už je na něm znát, už mě z procházky netáhne plný elánu a vyžadujíc pokračování. Přesto se však ještě nestalo, že by mě po příchodu domů nepřivítal. Když má dobrou náladu, rád se mnou spolupracuje, ale já jsem se naučila respektovat ho, když ji nemá. Denně nechodíme na dlouhé únavné procházky, ale na kratší obchůzky, kde si zaštěká u psů za plotem a já najednou zase vidím toho dvouletého puberťáka, který si vždycky všechno dovolil a do všeho šel naplno. Ano, je to tak stále. Není snad nic, čeho by se bál a žádný boj by nikdy nevzdal.
Za ty roky vím, co od něj očekávat a jak mám zareagovat já. Nikdy bych si však netroufla říct, že ho mám přečteného. Takový pes člověka naučí být neustále ve střehu a umět předcházet nebezpečným situacím, naučí vás vidět za roh a za sebe.
Díky němu jsem vyrůstala mezi nejlepšími psy a nejlepšími lidmi, kteří mě společně naučili si psů vážit a nebát se, ale respektovat. Naučili mě se stát optimistickým a veselým člověkem, naučili mě chodit pozdě spát a mnoho dalších užitečných věcí i neřestí.
Už dlouho o něm dokážu s klidným svědomím říct, že je to dědula, ale když si uvědomím, že v neděli nás čeká naše společná premiéra ve veteránech, přeci jen cítím něco zvláštního. Teď už si, až na pár výstavních výjimek, bude užívat zaslouženého důchodu. Je strašně těžké to říct o psu, kterého jsem ještě donedávna ani neudržela na vodítku a stále v něm viděla mlaďocha, kterého jsme si před sedmi a půl lety přivezly.
Apollón Od Studené chodby je pro mne Pan Pes, kterého si velmi vážím a za všechno mu moc děkuju. Tak Apollónku, přeju Ti k Tvým osmým narozeninám hodně štěstí, zdraví, hodně vyštěkaných draků a hrajících si fenek a především ještě mnoho spokojených let.
