Interdog Bohemia Mladá Boleslav 30.8.

Ani nevím, kdy jsem se rozhodla, že pojedeme na mezinárodku do Boleslavi, každopádně jsem toho pár dní předem pořádně litovala. Vedra naprosto příšerná a nekonečná. I tak jsme se ale odhodlaně vydaly v sobotu po deváté hodině ranní (povinnost časových rozpisů je jednou z nejgeniálnějších novinek, které se v poslední době na české výstavní scéně udály. Když jsme dorazily na místo, povedlo se nám zaparkovat ve stínu, posbírat co nejvíc věcí z auta, psy a vydat se někam postavit stan. Nakonec se nám to povedlo přibližně v půli mezi kruhem krašáků a šeltií. Já jsem rychle vyběhla ke kruhu šarplaninců, kde jsem narazila na Dášu (koukám, rozhlížím se, nikoho nevidím a najednou přímo přede mnou „jee, ahoj,“ ať žije má slepotaJ. Zjistila jsem mimo jiné že šarplaninci jdou až za chvíli, takže jsem vyrazila pro změnu k našemu kruhu vyzvednout čísla. Už dávno (pokud tedy náhodou nemám fůru času) nezkoumám, jak ten který rozhodčí posuzuje apod., protože už to pro mne nemá moc velký smysl. Pak jsem ještě rychle doběhla ke kruhu pro Junior Handling, abych zjistila, že i tady je rozpis a můžu přijít až daleko později. A abych se nenudila, rovnou jsem zamířila k šarplanincům, kde jsme dokonce stihla prošvihnout prvního psa. Abych to zkrátila, BOBa dostal Barin a splnil si interšampiona, CACIBa za feny Chanel. Čas tak nějak utíkal jako splašený, já se na „chvilku“ zastavila u Jany ve stánku a pak si vzpomněla, že bych za chvíli měla jít do kruhu. Přichystala jsem tedy psy a pomalu, ale jistě se s nimi a mamkou vydala ke kruhu. Tam jsme narazily na bývalou chovatelku šarplaninců, takže jsme měly ve chvíli čekání o zábavu postaráno. Černohorský rozhodčí Miodrag Vreteničić mi byl povědomý a sympatický. Když jsem nabíhala do kruhu s Polym, myslela jsem, že usne ještě při cestě k rozhodčímu, jak se mu nechtělo běhat v tom vedru. Nicméně se panu rozhodčímu evidentně líbil a ocenění mu bez dlouhého rozvažování zadal. Rychle jsem prohodila psy a nastupovala s Larou prvně v mezitřídě. I ta se panu rozhodčímu líbila a získala svůj první CAC. Pak už nastoupila i mamka s Polym, abychom si oběhli to symbolické společné kolečko, po kterém byl opět pro titul Best of breed vybrán Apollón. On je prostě takový sympaťák. Pak jsme se chvíli fotili s rozhodčím, já počkala na posudky, ve kterém měly mimo jiné obě naše vylínané hydry pochválenou pěknou srst a spoustu dalších věcí, jen Lara by mohla být aktivnější. No, ve 40°C nevím, nevím… Když byli krašáci posouzení, netrvalo dlouho a běžela jsem s Larou na Junior Handling. I když jsem si říkala už loni, že to byla má poslední sezóna, nějak jsem to chtěla ještě zkusit. Ne, tohle už bylo fakt naposled. Krašák asi opravdu nebude chodit sám. Těch šest let, co jsem do JH někdy chodila, jsem celou dobu čekala na dobu, kdy rozhodčím bude jeden určitý člověk, u kterého bychom snad měli i šanci. Zná pastevce. Nepoštěstilo se mi a pochybuji, že kdy poštěstí. To bych neváhala. Ale jinak už mě v JH neuvidí. Příští rok je poslední sezona, kdy se Junior handlingu můžu účastnit a těžce pochybuju, že bych toho využila. Každopádně Lara chodila krásně, já ji předváděla podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Zbytek volného času jsem víceméně strávila ve stánku u Jany, pak i se psy, protože tam bylo oproti zbytku výstaviště příjemně. V soutěži o BIS veteran Poly neuspěl, o BIG jsme nešli, protože toho měl dost a tolik očekávané páry dopadli příšerně.

Výstava by to snad byla povedená, nebýt toho šíleného počasí. Ale aspoň jsem se tentokrát domů vyloženě těšila.    

Chovatelská stanice BONSAI SHE-KRA


Kutná Hora
604686837 shekra@seznam.cz
Vytvořeno službou Webnode