MČRM agility Kroměříž 7.-8.9.2013

Tyhle závody pro nás nezačali rozhodně až v datum konání, ale už docela dlouho předem, kdy jsem se rozhodovala, jestli vůbec pojedeme. Před prázdninami padlo definitivní rozhodnutí, i přislíbení odvozu od mamky. Kvalifikaci jsme měli splněnou, takže na co čekat.

                Do Kroměříže jsme vyrazili už v pátek odpoledne, v Pardubicích naložili Míšu s Corim a pak už pokračovali až do kroměřížského cyklokempu. Areál nás zklamal nemožností venčení, hned za bránou byla hlavní silnice, od které to bylo někam „do klidu“ dost daleko a mezi běhy se to zkrátka stihnout nedalo (nedej bože když někdo jako já běhá se dvěma a více psy). S tím jsme se nějak vyrovnali, taky co jiného nám zbývalo. (pozn. v Kroměříži je večer zima žerou tam komáři). Postavili jsme stan, který měl svou premiéru a doufám, že ne i derniéru. Pak jsme chvíli poseděli venku s Míšou a pokecali o tom, co jsme cestou nestihli J.

                Ráno nás probudila studená zima, která nás vyhrála z nevyhřátých spacáků ven s pejsky. Vyvenčili jsme, posnídali a mamka odjížděla na výlet (ZOO Vyškov, muzeum, příbuzní), zatímco my se odstěhovali k Mikulovým do stanu u parkuru. Mělo se začínat v devět kvůli jistému pánovi, který se svým autem odmítal odjet z areálu. Nakonec se však konečně začalo.

                Jako první se běžela hra, která sice nebyla moc zábavná, ale přesto se nám povedla úspěšně doběhnout. Šlo o to, že se běžel normální parkur agility, kde byli vedle sebe dva tunely. Pokud se pes trefil do zahnutého, pokračoval rovnou na další překážku, pokud ne, musel ještě navíc skočit dvě překážky a proběhnout tunel, což ho s největší pravděpodobností vyřazovalo z dalšího soutěžení a přední pozice, protože ztratil cenné vteřinky. Začínalo se od kategorie large, což znamenalo, že media poběží dřív než small, což vylučovalo možnost si parkur projít ještě s Justýnkou J. Nicméně nám to nakonec neuškodilo, protože jsme s Aidou vyhráli s čistým během a postupovkou  4,02 m/s. S Justýnkou jsme parkur dali sice taky čistě, bohužel jsme dostali nějaké ty bodíky za čas L. Ale skončili jsme z devatenácti závodníků na jedenáctém místě (od desátého nás dělilo osm setin) s postupovou rychlostí 2,56 m/s, takže opravdu pomaloučku.

                Po hře se dostalo na agility družstev, které bylo postavené jako opravdu těžký parkur. Pro Justýnku sice docela v pohodě, ale stejně jsme se diskli. Tímto se našemu družstvu Fantastic four ve složení-já s s Justýnkou, Lucka Drbohlavová s jorkšírkou Sunny, Simča Janošková se špickou Betty a Janča Mikulová se zlatou šeltičkou Brinie moc omlouvám.  A budete se divit, ale je to můj zatím náš „nejoblíbenější“ DISK, v těžké rozlišovačce tunel/kladina si totiž Justýnka vybrala místo kladiny tunýlek, protože jsem jí špatně ukázala (ale řvala jsem dost). No, co se dá dělat… Ale Aida zabodovala a se dvěma chybami (slalom, kladina) se stala nejlepším členem družstva Méďátka ve složení Simča Janošková a foxteriérka Kisska, Barča Lahovská a kříženka Clea a Míša Dostálová s kokršpanělem Atíkem. Jo a s postupovkou 4,05, což teda na ní není žádný zázrak, ale opravovali jsme slalom. Družstvo se umístilo jako třetí, takže slušně našlápnuto na zítra.

                Nakonec nás čekal jumping jednotlivů, který my po agi družstev přišel hrozně jednoduchý. S Aidičkou se nám ale moc nepovedl,  se dvěma chybami (slalom, laťka, kterou shodila chlupy na ocase) a jedním odmítnutím (tanečky před skočkou jsme doběhli na pátém místě ze šesti, čas sice druhý nejlepší, ale stejně hrůza (postupovka: 3,69 m/s). Janča tentokrát zabodovala s Colli a umístili se na krásném třetím místě ze spousty small juniorů (radši ani nepočítám). Pak jsme se ještě nafotili, protože fotek není nikdy dost J. Spát jsme šli brzo, protože jsme na druhý den potřebovali sílu.

                Ráno se začínalo už od osmi, takže jsme sice vstávali ve stejnou dobu, ale měli podstatně méně času. Začínalo se během družstev, tentokrát jumpingem. První běžela Aida, se kterou jsme pro družstvo zaběhli běh se dvěma odmítnutími a jednou chybou, který jsem kazila, kde jsem mohla. V tomto běhu se naše družstvo umístilo na posledním - sedmém místě a tuto pozici si udrželo i v součtech. Justýnčino družstvo doběhlo celé, takže se s trestnými za čas (jinak čistě) škrtala Justýnka. Potupovka 2,83 m/s není moc dobrá, no. Jednotlivcovské agility bylo zase hrozně jednoduchoučké, bohužel se nám moc nepovedlo. S Justýnkou jsme sice zaběhli čistě, ale skončili kvůli času až na osmnáctém místě z dvaceti. V součtech jsme celkové čtrnácté, takže zas až taková tragédie to není. Škoda že se neuděluje třináctý vícemistr J. Aida sice docela makala, ale se čtyřmi chybami doběhla až jako pátá, což jí vyneslo i páté místo v součtech.  O nedělních přestavbách parkuru jsme si zatancovali, když nám vypli hudbu, došlo na známé tři opice (Šli tři opice, do porodnice, do jakého patra šli, to nám povíš třeba ty). Po vyhlášení jsme pobalili, rozloučili se a vyrazili směr domů. Závody byli sice fajn, ale čekala jsem, že se budou od klasických závodů lišit víc...          

 

    

Chovatelská stanice BONSAI SHE-KRA


Kutná Hora
604686837 shekra@seznam.cz
Vytvořeno službou Webnode