Výstavy s krašákem či šarplanincem

Vidět šarplanince nebo krašského pasteveckého psa v závěrečných soutěžích na národních či mezinárodních výstavách na stupních vítězů je spíše raritou, především u druhého jmenovaného plemene. Možná těmto psům chybí trocha „líbivosti“ jiných plemen nejen z II. skupiny FCI, i přesto mají ale čím zaujmout.

Větší úspěchy

             Přestože šarplaninec nebo krašák není „na bedně“ v České republice k vidění běžně, najdou se představitelé obou plemen, kterým se poštěstilo. Prvním šarplanincem v ČR, jež stanul na stupni nejvyšším, byl pes Luj, který na MVP v Litoměřicích získal titul Best of Day.  Bezpochyby nejvýznamnějším úspěchem však je, že se v roce 2003 šarplaninec Fill Ště-Kot North, v majetku Dany Prokopové (chov. MVDr. Štěpánka Kotoučová), jehož předváděl zkušený Andráš Polgár, stal absolutním vítězem (BIS) mezinárodní výstavy v Litoměřicích, čímž prolomil všechny ledy. Roku 2006 získal titul BIG II. skupiny FCI na MVP v Českých Budějovicích Etnis Z Moštěnského dvora (Antonín Kačmarčík). Z dalších významných úspěchů jistě stojí za to jmenovat vítězství ve II. skupině FCI (BIG) psa Groma Tara Sharislands chovatele i majitele Rostislava Šidáka, čehož dosáhl na stejné výstavě jako Fill, ovšem o deset let později, tedy roku 2013. Jako první krašák na bedně stanul Apollón Od Studené chodby PhDr. Radky Šumberové který získal druhé místo v soutěži BIS veterán na stejné výstavě, jako Luj, Fill a Grom, ovšem pro změnu v roce 2015.
            Mezi další významné úspěchy bezpochyby patří i zisk titulu Šampion šampionů ČR 2006, jež patří Etnisu Z Moštěnského dvora (Antonín Kačmarčík).  

            Pro šarplanince jsou zároveň pořádány i Evropské speciální výstavy, ta první se uskutečnila roku 2001 a vítězi se stali pes Taras Od Piksija (Andráš Polgár) a fena Lara Ravangradska (Štěpánka Kotoučová).

Ve světové konkurenci svého plemene se čeští šarplaninci ani krašští ovčáci neztratí, ovšem mezi ostatními plemeny se na výstavách zatím příliš neprosazují. Stále ale věřím, že jejich čas teprve přijde.
 

Žádné zdlouhavé úpravy

            Když se na větší výstavě projdu po výstavišti mezi kruhy, nestačím se divit, jaká plemena vídávám česat se na stolech. K šarplanincům tento „trend“ zatím nedorazil a neexistuje snad žádný důvod, proč by se tomu tak mělo v budoucnu stát. Šarplaninci i krašáci vynikají svou perfektně „samo údržbovou“ srstí, což v praxi znamená, že když psa na noc zavřu zabláceného, ráno se probudí čistý skoro jako lilie. I přesto je ale samozřejmě dobré srst pravidelně pročesávat, aby se psům netvořily cucky a především srst plnila dále svůj ochranný účel. Ani před výstavou není nutné věnovat úpravě mnoho času, je dobré psa řádně vyčesat a zbavit drobných nečistot ještě před vstupem do kruhu (občas se do srsti nějaké to smítko dostane).

 

            Jak vystavit krašáka nebo šarplanince

        Ani na vystavování šarplanince nebo krašského pasteveckého psa není třeba hledat zvláštní složitosti. V základě platí to, co u jakéhokoliv jiného plemene. Pes se vodí po levé straně handlera, musí umět ukázat zuby, nechat na sebe sáhnout (u psů je třeba nezapomenout, že rozhodčí kontroluje i to, zda má pes dvě varlata sestouplá v šourku) a stát ve výstavním postoji. Výstavní postoj obou plemen je totožný, říká se, že pokud by se posuzovatel podíval mezi zadníma nohama psa, měl by vidět nohy přední. V praxi to tedy znamená, že přední nohy by měly být vedle sebe a pokud možno kolmo k zemi, nohy zadní mohou být více dozadu, je však třeba dbát na to, aby hřbetní linie zůstávala rovná. Pokud by nohy byly zbytečně moc vzadu, může to vypadat, že má pes spáditou záď. Při běhu by se pes měl předvádět v pravidelném vyrovnaném klusu. Některým psům sedí svižné tempo, jiní vypadají lépe, pokud se pohybují pomaleji. Je však nutné, aby vystavovatel věděl, co je jeho psu příjemnější a v kruhu svého psa sledoval a samozřejmě se přizpůsoboval aktuální situaci. Pokud je 30°C ve stínu, málokterý pes bude mít náladu na předvádění a je velmi pravděpodobné, že nebude chtít běžet. Je proto dobré vědět, jaká motivace na vašeho psa platí, některý se rozběhne za sušenou plíci, jiný za vařené masíčko. Každopádně musíte počítat s tím, že je možné, že pes, který má jinak rychlý klus, se nebude v horku chtít pohybovat stejným templem jako obvykle, bude tedy nutné se mu lehce přizpůsobit. Pokud totiž psa táhnete za sebou a ten vypadá, že je dva kroky před smrtí, nevypadá to zrovna dvakrát efektně. Je důležité, aby pes v kruhu uměl ukazovat zuby. U malých plemen se někdy rozhodčí podívá sám, u padesátikilového šarplanince si to však netroufne každý.

            Krašští ovčáci i šarplaninci se nejčastěji předvádí na klasických vodítkách, ideální je kratší pevné vodítko tmavé barvy, které neruší celkový exteriér psa. Někteří vystavovatelé používají kožené předváděčky, které i takto velké a mohutné psy udrží. Na krašského pasteveckého psa je možné používat i obyčejné jednobarevné nylonové předváděčky, je ale potřeba zvolit vhodnou tloušťku šňůry, protože pokud pes zabere, umí se tenké vodítko nepříjemně zařezávat do prstů a ani psu na krku to asi není moc příjemné. Rozhodně ale doporučuji minimálně na první výstavu zvolit obyčejné vodítko a obojek, na které jste zvyklí.  

Občas se stane, že se v kruhu sejdou psi či feny, kteří spolu nemají v plánu dobře vycházet. Handler tedy musí dávat pozor nejen na svého psa a pokyny rozhodčího, ale také na to, co se děje okolo, aby mezi psy nevznikala žádná větší nedorozumění.

K pastevcům se na výstavu není nutné oblékat přehnaně slavnostně, dámy mohou nechat doma šaty i kostýmky, není to nutné, stejně jako třeba baleríny. K nošení takovéhoto oblečení ke krašákovi jsem se odhodlávala několik let a vydrželo mi jen pár výstav, bývala jsem spíše raritou. Bohatě postačí slušné oblečení, ideální ale samozřejmě nejsou ani orvané džíny. Větší pozor bych si však dala na pevnou obuv, udržet naštvaného šarplanince v pantoflích není úplně nejsnadnější. Oděv je také vhodné volit podle typu výstavy – jinak se oblečete na krajskou nebo klubovku, jinak na světovou výstavu.

Pokud se Vám poštěstí a na národní či vyšší výstavě se probojujete skrz plemeno do závěrečných soutěží mezi nejlepší jedince napříč všemi plemeny, je dobré si uvědomit, že tady vítězství rozhodně nedostanete „zadarmo.“ Nemluvím tu teď samozřejmě o financích, ale především o tom, že konkurence tu bývá veliká a čas pro předvedení toho nejlepšího, co ve Vašem psu je opravdu omezený a někdy netrvá víc než pár sekund. Rozhodčí si často vybírá psy do užšího výběru už v přípravném kruhu, proto je dobré se tam jednak dostavit včas, aby posuzovatel vůbec měl šanci se na Vašeho psa podívat a za druhé ho samozřejmě předvést v tom nejlepším světle. Jakmile se bude pes ve chvíli, kdy si ho rozhodčí prohlíží, třeba drbat, pokoušet se vyvléknout z vodítka apod., máte pro tentokrát s největší pravděpodobností smůlu. Necpěte ve chvíli, kdy si rozhodčí psa prohlíží, do něj pamlsky, ideálně už mu nepřestavujte nohy a snažte se, aby byl pes připravený, už když si rozhodčí prohlíží jednoho, dva psy před Vámi. Pokuste se vyzdvihnout všechny přednosti Vašeho psa, pokud má krásný prostorný pohyb, pokuste se probojovat se na co nejpřednější místo ještě před nástupem do slavnostního závěrečného kruhu, abyste měli šanci pohyb předvést. V samotném hlavním kruhu máte ještě poslední šanci ukázat krásu Vašeho psa, využijte ji naplno, ať mohu někdy příště ve výčtu těch nejvýznamnějších úspěchů šarplaninců a krašských ovčáků jmenovat i toho Vašeho.

   Na závěr bych Vám chtěla popřát, aby se Vám dařilo nejen na výstavách a nejen se šarplaninci a krašáky. Hlavně nezapomínejte, že v kynologii by stále mělo jít především o radost ze společných chvil se psem a přáteli, neupřednostňujte před tím prosím tituly a získané medaile. 

Marie - Anna Kociánová, vyšlo v časopise Pes přítel člověka 2/2016

Chovatelská stanice BONSAI SHE-KRA


Kutná Hora
shekra@seznam.cz