Výstup na Říp 17.11.
Už po jedenácté se klub šarplaninců vypravil na Říp. My jsme se přidali už posedmé a rozhodně toho nelitujeme.
Ráno jsme si na pohodičku nachystali věci, posbírali psy, které za nás tentokrát reprezentoval Apollónek s Justýnou, tedy naše starší část smečky a pomalu se vydali směr Krabčice pod Řípem, kde jsme nechali autíčko a volným tempem se vydali na bývalé parkoviště, kde už většina účastníků čekala, připravená k odchodu. Ano, i my jsme tam před léty takhle čekávali…ani nevím, kdy se stala ta změna, že mezi první příchozí už nepatříme. Když jsme se tedy všichni sešli, pomalu jsme vykročili nahoru na horu, která od loňska samozřejmě zase vyrostla, někdo tam určitě nanosil prudké kameny a ty kratší prudší úseky udělal ještě prudší. No, nakonec jsme to zvládli, nahoře se občerstvili, nafotili a s menší skupinkou si to razili dolů po zadní stěně. Apollónek mě celou cestou provlekl a dole jsme sice nebyli dřív než Šmakalovi, které dostihnout snad ani nelze, ale s Veronikou, mamkou a naší smečkou jsme měli taky pěkný čas. Ostatní nás v autech předjížděli až těsně před střelnicí….tak úžasně jsme rychlí. V hospůdce jsem svoje umístění stále měnila, protože jsem si přece musela popovídat se všemi, ale nejdéle jsem, jako vždycky, zakotvila u Jitky, přičemž se k nám později připojil i výbor. Probrali jsme spoustu věcí jako vždycky a mimo jiné se také rozhodlo, že vánoční besídka se uskuteční 20. prosince, což mi radost skutečně neudělalo, protože se s Jančou chystáme na dogdancingové závody, ale nakonec mám několik variant, jak to zařídit, abych stihla obojí. Z Vražkova jsme odjeli kolem půl šesté a musím říct, že to byl vážně skvěle strávený den. Ještě musím poznamenat, že nevím, jestli byl nejlepší nápad se tam vydat nachcípaná jako já, protože teď tu kašlu, co to jde a jsem řádně nachladlá, ale rozhodně to stálo za to.