Ratenické dvojzkoušky 26.11.

            Už dlouho jsem nebyla na obyčejných dvojzkouškách, kde bych nemusela být nervózní, a o nic mi nešlo, takže když jsem si v termínovém kalendáři všimla těch ratenických, které dokonce byly v přijatelné datum, rychle jsem se přihlašovala. A při mojí aktivitě mě nenapadlo nic lepšího, než přihlásit všechny tři holky, se kterými běhám. Do jedniček krašandu Lara, do dvojek důchodkyni Justýnku, která teď měla dlouhou agilitní pauzu a od ní startovala na závodech jen jednou – v Brně a do trojek Aidičku, která snad nepotřebuje komentáře. Zkoušky posuzoval Petr Dostál, kterého jsem pozvala na náš jarní Groš, tak jsem chtěla demonstrovat, že u něj běhám fakt ráda, za čímž si stojím čím dál víc. V jedničkách jsem už pár let neběhala a mile mě překvapily relativně jednoduché rovinky, kde se člověk mohl rozběhnout a vyzkoušet, co chtěl. Dvojky už byly o něco složitější, obsahovaly pár zajímavějších prvků, přesto byly ale poměrně zaběhnutelné a příjemné. Trojky byly docela těžké, s náročným náběhem do slalomu, dvěma kladinami a pár prvky, které je potřeba znát. Rozhodně ale nebyly nezaběhnutelné, užila jsem si je a myslím, že své kategorii naprosto odpovídaly, čehož si cením.

            Po tom, co jsme ráno naskládaly s mamkou do auta celou smečku a věci na celý den, protože mít psy napříč kategoriemi je dost nepraktické, jsme se vydaly do blízkých Ratenic. V hale jsem si rozbila tábor, pozdravila se s Míšou a rychle jsme tu naši smečku vyvenčily, pak už nás mamka nechala na pospas osudu. K mé velké radosti se začínalo jedničkami, kde běhala Lara, ze které jsem přeci jen byla nervózní. Poběží nebo radši půjde seřvat rozhodčího, co se jí tam motá. Nebo prostě bude poklusávat? Na první parkur jsem se hrozně těšila, ta jednička se mi opravdu zalíbila, akorát pro pejska, který se potřebuje otrkat. A Lara nezklamala. Za vepřové maso byla jako divá a to, že jsem ho na parkuru neměla, buď neodhalila, nebo jí to bylo jedno. Teprve když jsme vyběhly, byla jsem si jistá, že je to v pohodě a Lara byla opravdu úžasná. To, že udělá krásnou zastavovanou zónu na kladině, jsem vůbec nečekala a skoro jí zapomněla dát uvolňovací povel. Když před námi byly poslední dvě překážky, skoro jsem se třásla, protože mi došlo, že ona doběhne. To byl můj cíl, dostat se do cíle, ideálně bez diskvalifikace a musím se přiznat, že jsem si na konto chtěla připsat další zkoušku s krašákem. V cíli jsem jen ležela na zemi a chválila. A měla jsem opravdu dětskou radost. Velmi mě překvapilo, že po Laře už nikdo nekoukal jako po nějakém divném psovi, u kterého ani neví, jestli bude závidět, ale prostě jako po psovi, co běhá jako každý jiný. Vůbec mám letos nějak pocit, že začínáme všude zapadat. A když si představím, jak by to před pár lety bylo nemyslitelné, je mi do breku. Když jsem se po chvíli podívala na výsledkovou listinu, nemohla jsem uvěřit tomu, co vidím. Naše jména jsem četla na vysokém druhém místě. Dokonalé. Čistý běh, bez trestných bodů za čas (postupovka 3,53 m/s) a zkouška na výborně! Moje holčička mi zkrátka splnila sen. Mamka reagovala opravdu nevěřícně a klidně na ni teď prásknu, že ona byla v zástupu těch, co nám nevěřili, ta první. A to nemyslím ve zlém, pro mne je to neskutečně motivující. Sebevědomí mám vcelku vysoké, podporu mám ráda, ale nedůvěra mě většinou vyburcuje k ještě lepším výkonům. Ale teď z nás jistě měla radost. Slavila s námi i Jitka, která musela být první, komu jsem psala, protože je jedna z mála, kteří na naše úspěchy nereagují udiveně, ale prostě radostně, ale jakoby samozřejmě. Slíbila, že si na nás večer dají panáka :-). Když bych ale věděla, že jsem se chlubila předčasně, možná bych i počkala. Druhá zkouška byla postavená v podobném duchu, jen tak trošku obráceně a i na ni jsem se těšila. Na Laře byla během příprav trochu znát únava, takže moje nervozita opět stoupala, nechtěla jsem nám pokazit reputaci. Když jsme se ale postavily na start, bylo vše zase v pořádku. Parkurem jsme propluly ani nevím jak, s nádherným slalomem a rychlou kladinou. Po chvíli chválení jsem se Míši ptala, jak jsme vlastně doběhly a když mi řekla, že zase čistě, opravdu jsem myslela, že bouchnu radostí. Když jsem nás viděla na výsledkové listině pro změnu na místě třetím, s čistým skóre a na výborně, byla to jen taková třešnička na dortu, stejně jako postupovka 3,76 m/s. Pro spoustu lidí je to čas dost podprůměrný, ale když si představíte krašáka, large skočky… Jen pro zajímavost, kdyby se vyhlašovaly součty, vyhrály bychom, což mi přijde naprosto nepředstavitelné. Na vyhlášení jsem slečnu krašákovou samozřejmě vzala s sebou a myslím, že se jí tam líbilo, tak snad si to bude do příště pamatovat. Medaile byly totiž jedlé, takže udržet je byl nadlidský úkol a tu první Lara zdolala ještě u čísla dvě.

Rozloučily jsme se s Míšou, já vytáhla všechny holky a před námi byly zkoušky kategorie A3, kde jsem startovala s Aidičkou. První zkouška byla těžší, hned z kraje bylo potřeba valit za áčko, což jsem stihla a stihla bych i další záda, nebýt srab. A ušetřila bych nám tím dokonce i laťku. Zóna na houpačce se kóče moc povedla, zvládly jsme i náběh do slalomu, vedle kterého stála skočka, která doslova lákala k překonání, které by znamenalo diskvalifikaci. My ji ale zdárně minuly. Slalom pěkný, náš problémek nastal těsně po něm, kdy se Aida v obloučku stáhla za mnou a minula skočku, takže odmítnutí. Zóna na kladině byla pěkná a moc mě potěšila, bohužel druhá kladinu už byla asi moc, takže tu už přeletěla, ale naštěstí rozhodně ne tak tak ošklivě, jako v Brně. Celkově to nebyl sice tak šílený výkon, ale jít na vyhlášení se skórem 2 chyby a 1 odmítnutí mi nebylo moc příjemné. Přesně proto se mi líbil nápad v nějaké diskuzi na internetu, nějak ocenit čisté běhy (třeba kokarda nebo pamlsky) a pak vyhlásit až součty. Tam bychom se sice taky umístily, ale druhý běh nám trochu vylepšil reputaci, tak jsem se za něj aspoň nemusela stydět. Ve druhém běhu nám jen fousově uletěla zóna na kladině, jinak jsme ale běžely myslím slušně, i když jedno drobné zaváhání tam taky bylo. Nakonec ale opět třetí místo, tentokrát už jsem ale na bednu šla beze studu. Těsně před naším během dorazila i Hanka s Henkiem, kteří přijeli na dvojky. Krom nich později dorazila i Dana se Samíčkem, Lenka s Meggie a Luboš s Astíkem, takže o zábavu bylo postaráno.

Ve dvojkách jsem běhala už jen s Justýnkou, takže jsem větší část své prohlídky trávila peskováním Hanky a Lenky, protože projít parkur pro Justýnku je jen otázkou zapamatování si trasy. S Justýnkou jsme startovaly hned jako druhé v eskách, takže jsme to měly za sebou rychle. V obou parkurech byl naším problémem náběh do slalomu, Justýnka totiž čím dál tvrdohlavěji nabíhá ze špatné strany. Mít větší motivaci, snad ten slalom i přeučím, protože ona jinak celkem valí. První běh osmé místo a hodnocení D a druhý běh čtvrté místo a hodnocení VD, jestli bude vše platit jako každý rok, mohla by to být naše první zkouška na MČRM 2017. No, do toho je ještě spoustu času. Ostatním to běhalo ještě líp než nám (ale na Larušku nemá nikdo). Hanka s Henouškem byli ve formě, v prvním běhu měli jen jednu smolnou chybku, navíc ani přesně nevíme za co, jinak běželi krásně. Zaváleli Luboš s Astíkem, kteří viseli na výsledkové listině úplně nejvýš a to rozhodně právem. Zadařilo se i Daně se Samíkem, kteří sice měli v běhu několik drobných zaváhání, do cíle ale doběhli čistě, odložení bylo a zóny taky, takže myslím, že důvod k radosti byl. I Lence s Meggie se dařilo, ale drobné detaily je dělily od většího úspěchu, přeci jen ale na bedně byly. Nejdřív za třetí místo v první zkoušce a potom především za nejrychlejšího psa kategorie SA2. Veliká gratulace.

Po závodech mě původně měla vyzvednout mamka, nakonec jsme to ale trošku pozměnily, takže jsem domů jela s Hankou, i když to byl nakonec trošku boj, protože Henk si kufr střežil před Larou poctivěji, než jsme čekaly. Závody určitě stály za to, a i když jsem doma padla za vlast, klidně bych to zopakovala. A takový malý apel na pořadatele, dělat zkoušky v pořadí A1 à A3 à A2 je skvělé, pokračujte v tom prosím!

Chovatelská stanice BONSAI SHE-KRA


Kutná Hora
604686837 shekra@seznam.cz
Vytvořeno službou Webnode